Městský dům Pelhřimov

Tým: Jakub Herza, Sebastian Sticzay, Matyáš Kytka, ateliér Tečka s.r.o.,
Grido, architekura a design
Vizualizace: Teodor Sticzay
Rok: 2026
Soutěž: Vyzvaná soutěž
Parcela: 6 670 m²

Místo: Pelhřimov

ČP. 111
Zásadním rozhodnutím návrhu je zachování stávajícího objektu č. p. 111. Přestože stavebně-historický průzkum konstatuje, že dům nemá přímou architektonickou vazbu na původní areál koželužen, v kolektivní paměti místa je vnímán jako jeho nedílná součást. Objekt byl součástí průmyslového areálu a jeho přítomnost je pro místní obyvatele důležitým nositelem identity.
Ačkoliv se jedná o standardní řadový dům bez výjimečných architektonických kvalit, jeho demolice by znamenala zbytečnou ztrátu kontinuity místa. Dům v průběhu času prošel řadou proměn – přístaveb i nástaveb – a návrh tuto vrstvenost čte jako přirozenou součást jeho příběhu, který je nyní dále rozvíjen.
Zachování objektu je zároveň udržitelný. .rozhodnutím, jež výrazně snižuje uhlíkovou stopu spojenou s demolicí a novostavbou. Objekt č. p. 111 vnímáme jako příležitost obohatit nový družstevní dům o jasně čitelný komunitní prvek.
Navrhujeme novou střechu a nové provozní využití objektu. V přízemí je umístěna dětská skupina, ve druhém nadzemním podlaží komunitní prostory a ve třetím nadzemním podlaží vzniká převýšený společenský sál v podkroví, sloužící širší komunitě obyvatel.

Vzhledem k rozhodnutí zachovat č.p:111, bylo třeba doplnit uliční frontu o další objemy na obou stranách historického objektu. Zásadní bylo navrhnout pevnou fasádu také do nově vznikajícího náměstí. Proto jsme na parcelu umístili 2 prakticky identické objemy částečně propojené s č.p:111. Obě “nová křídla” navíc objemově navazují na již postavený BD Cihlovka a vytváří tak v území jasný přehledný řád. Mezi dvěma křídly je vklíněný velkorysý zelený komunitní vnitroblok. Na jiho-východní hranu parcely není osazen žádný objem a vnitroblok je proto osluněný téměř celý den.

Družstevní dům kombinuje dva systémy. Pavlačový dům “natažený” mezi oběma vertikálními jádry a 2 “věže”, každá se dvěma rohovými byty na patro, které jsou přístupné přímo ze schodišťové haly. Pavlačová sekce domu stojí na garážovém rastru 7,8 m. Tento rozpon umožňuje do jednoho modulu umístit buď 3kk (přízemí) nebo kombinaci 2kk a 1kk. Velikosti bytů jsou tak libovolně měnitelné. Do pátého nadzemního podlaží jsou navíc umístěné 4 mezonetové byty. Nájemníci tak mají možnost vybírat mimořádné palety různých bytů. Dbali jsem ale na to, aby bylo možné všechny byty příčně provětrávat.

Zásadní roli v budování nové komunity hraje rekonstruovaný č.p: 111. Do přízemí historického objektu jsme umístili dětskou skupinu, která může stejně jako všichni nájemníci využívat společný vnitroblok. V druhém nadzemním podlaží č.p: 111 je hlavní komunitní prostor, který je navržen pro maximální flexibilitu. Na družstevní dům je přímo napojen pavlačí. Prostor ale může využívat širší okolí pro události společenského charakteru. historickému domu navrhujeme novou střechu a můžeme tak společenský sál umístěný ve 3NP převýšit až do krovu.
Na 4 jádra novostavby jsou napojené 4 kolárny (garáže a přízemí, 2 prádelny (v přízemí) a v posledním šestém podlaží 4 komunitní prostory s kuchyní, přímo napojené na prostorné terasy. Tyto místnosti jsou navržené pro komornější události. Oběd s širší rodinou si tak mohou dovolit i nájemníci menších bytů.

Železobetonové jádro je doplněné jednoduchým příčným systémem, který kombinuje CLT panely a lepené nosníky. Máme tak možnost minimalizovat rozpony a tím výrazně zmenšit tloušťku KVH profilů, které tvoří konstrukci stropu. Konstrukční systém se mění na jižním a severním konci, kde jsou CLT panely orientované podle ložnic, severojižním směrem. Dřevostavba stojí na železobetonové desce garáží, které mají pragmatický rastr 7.8 m.

Náměstí je navrženo jako celistvý, bezbariérový veřejný prostor. Jeho středem je dochovaný industriální artefakt – historický komín, který se stává hlavním orientačním bodem a úběžníkem celého prostoru. Přestože je komín výškově zapuštěn, povrch náměstí se k němu pozvolna sbíhá po mírné rampě, zatímco ze strany druhé je napojen drobným schodišťovým amfiteátrem, umožňujícím pobyt i krátkodobé sezení.
Rám náměstí je vymezen zelenými pásy s pravidelnou výsadbou stromů po obou jeho stranách. Tyto pásy přiléhají k nové zástavbě, vytvářejí předpolí aktivních parterů obou domů, definují měřítko ulice a zároveň poskytují prostor pro rozšíření komerčních provozů, zahrádky kaváren a drobných obchodů.
Volný střední pás náměstí je otevřeným průhledem z Pražské třídy a lze jej číst jako sekvenci tří navazujících prostorů. První část, přiléhající k ulici, je vymezena tramvajovou zastávkou a drobným komerčním provozem, jako je kavárna či trafika. Střední část je akcentována vodním prvkem, navrženým jako kombinace pítka, sprchy a nízkých trysek, podporujících pobytový
charakter prostoru. Závěrečná část zůstává otevřená a je prostorově i vizuálně dominována komínem.
Povrch náměstí je řešen jako reuse dlažba ze stávajících cihel s proměnlivou šířkou spár, která podporuje retenci dešťové vody, vsakování a prorůstání vegetace, a přispívá tak k udržitelnému hospodaření s vodou i k měkčímu charakteru veřejného prostoru.

Udržitelnost chápeme jako práci s tím, co už na místě existuje, a jako schopnost navrhnout dům, který bude dlouhodobě funkční, dostupný a otevřený změnám. Zásadním rozhodnutím je zachování a adaptace objektu č. p. 111, které snižuje uhlíkovou stopu a zachovává paměť místa. Nové domy jsou navrženy jako racionální dřevostavby s důrazem na materiálovou efektivitu, prefabrikaci a nízké provozní náklady. Vnitroblok a náměstí tvoří modro-zelenou infrastrukturu území – zadržují dešťovou vodu, zlepšují mikroklima a podporují biodiverzitu. Udržitelnost návrhu nespočívá pouze v technologiích, ale především v kvalitě sdílených prostor, komunitním životě a dlouhodobé životaschopnosti městského bydlení.