Bytový dům Červený dvůr

Tým: Matyáš Kytka, Jakub Herza, Sebastian Sticzay, Rozálie Domoráková, Grido, architektura a design
Vizualizace: Teodor Sticzay
Rok: 2025
Soutěž: - 
Parcela: 7 100 m²

Místo: Praha

Návrh doplňuje stávající urbanistickou strukturu transformačního území Nákladového nádraží Žižkov. Formou tří, solitérních, městských domů, které společně uzavírají dosud nekompletní blok. Zástavba vychází z několika základních principů a respektuje výškové hladiny, uliční čáry i prostorové vztahy dané urbanistickou studií. Bezprostřední okolí nevidíme jako striktně definované pevným blokem s tradičním nárožím, ale jako otevřené k určitému rozvolnění a navázání například na sousední projekt Residence Nádraží Žižkov. Stěžejní je pro nás etapizace: kvůli variabilitě v čase a nezávislosti jednotlivých etap umisťujeme domy tak aby je bylo možné realizovat v samostatných, jednotlivých etapách, které na sebe navazují, ale ponechávají určitou míru nepředvídatelnosti budoucího vývoje. Náš blok se stává porézním, hybridním. Nesnažíme se o kompaktní monolitický blok, který má tři různé části. Důležitá je pro nás kvalita individuálního bytu, který díky větším odstupům může být lépe prosluněn. Také se zbavujeme problematických rohových sekcí a v neposlední řadě přinášíme více denního světla do vnitrobloku. Jednotlivé objekty, etapy mají navrženou rozdílnou šířku traktu, což umožňuje typologickou variabilitu a flexibilitu. Jižní dům s užším půdorysem dotváří uliční frontu směrem k plánované tramvajové trati Olšanská – Habrová. Jižní hrana území tak přirozeně přechází do lineárního parku podél tramvajové tratě a stává se součástí systému veřejných prostranství nové městské čtvrti. Pěší prostupnost území je zajištěna průchodem skrze vnitroblok a návaznostmi na okolní uliční síť. Dům, který se otáčí směrem do ulice U staré cihelny kopíruje svou půdorysnou stopou první etapu a nachází se pod ním Vjezd do společného podzemního parkingu umožňuje budoucí napojení všech tří domů v rámci jednotného technického a dopravního řešení.

Vnitroblok je navržen jako poloveřejná zahrada, sdílený prostor pro rezidenty i klienty denního stacionáře v parteru domu. Slouží k pobytu, relaxaci, drobnému pěstování i jako přirozený pěší průchod městem. V koncepci zeleně klademe důraz na domácí druhy rostlin – stromy jako javor, lípa, habr, hloh či třešeň ptačí doplňují keře svída, kalina a ptačí zob. Bylinné patro tvoří květnaté louky, suchomilné trvalky a okrasné traviny, které zajišťují celoroční proměnlivost, nízké nároky na údržbu a podporu biodiverzity. Vegetace vytváří vhodné prostředí pro hmyz a ptactvo a zlepšuje mikroklima a retenční schopnost území. Střední část vnitrobloku, ponechaná na rostlém terénu, je určena pro výsadbu vzrostlých stromů s hlubším kořenovým systémem, které tvoří zelené jádro zahrady. Podzemní garáž je záměrně vynechána pod touto částí, aby mohla být vysázena plnohodnotná vzrostlá zeleň. V druhé a třetí etapě projektu pracujeme s předzahrádkami orientovanými do vnitrobloku. Jsou jemně oddělené od společného prostoru nízkým oplocením nebo výsadbou keřů a přispívají k intimnějšímu měřítku zahrady i k pocitu sounáležitosti obyvatel s místem. Z materiálového hlediska využíváme přírodě blízké povrchy – mlatové chodníky, propustné dlažby a retenční pásy zajišťující vsakování srážek. Dešťová voda ze střech je sváděna do retenčních nádrží a dále využívána pro závlahu. Přebytečná voda se vsakem rozvádí do zelených pásů a doplňuje modrozelený systém celého bloku.

Náš dům obsahuje 33 bytů. Na přízemí umisťujeme dvě bytové jednotky ve standardu S120 s vyšším požadavkem na bezbariérovost. Denní stacionář je pevnou součástí domu, stejně jako život různých generací. Navržen je v parteru s odděleným vstupem z ulice a ze společné, poloveřejné zahrady zeleného vnitrobloku, který slouží pro odpočinek i společenské aktivity. V přízemí domu se dále nachází kolárna, prostor pro odpady a společenská místnost. Byty na typickém podlaží jsou kompaktně organizovány kolem centrální, schodišťové haly, která se stává ústředním komunikačním bodem a také důležitým místem sociální interakce. Proto jí navrhujeme v odpovídajicí šířce. Každé patro obsahuje šest až osm jednotek. Byty jsou orientované jednostranně a jejich dispozice vychází z modulární dřevěné konstrukce, která umožňuje vysokou variabilitu jak ve vodorovném, tak ve svislém směru. Moduly nám umožňují pracovat s půdorysem a jeho dělením volnějším způsobem a v čase proměnlivě. Základní jednotkou je modul 3,2m, spojením čtyř jednotek vznikne 1+kk, šesti modulů pak 2+kk, osmi modulů 3+kk.

V řešení jednotlivých bytů nám jde především o to nabídnout na malé ploše rozmanité, dobře osvětlené prostory, které budou logicky uspořádané a oddělitelné na denní a noční část. Kuchyni umisťujeme co nejblíže lodžii abychom tak stimulovali její praktickou využitelnost a možnost například povečeřet na čerstvém vzduchu. Koupelny umisťujeme pragmaticky tak, abychom mohli využít pouze jedno instalační jádro, které projde celou budovou. Koupelny jsou i přes svou polohu prosvětleny luxferovou stěnou, která je orientovaná do společné chodby.

Široká, společná chodba je naší “pavlačí”, velkorysým prostorem, kde se setkáváme se sousedy, kde nechám kolo nebo botník před bytem. Prosvětlená je skrze logii na jižní fasádě objektu a také ze střešního světlíku. Na chodbu v každém patře navazuje společný balkon, pro příležitostné sušení prádla nebo cigárko se sousedem. Společná chodba má temperované vytápění, kvůli šetrnějšímu zacházení s energií. Abychom společné prostory mohli navrhnout skutečně pobytové, bylo nutné uzavřít chráněnou únikovou cestu do betonového tubusu.

Dům se do ulice obrací klidným, jednoznačným a městotvorným výrazem. Usilujeme o „dům s okny“, který neskrývá, že je modulární dřevostavbou. Věříme v jednoduchý detail, věříme že opakování přinese lepší efektivitu, ekonomičnost. Fasádu definuje rytmus oken a lodžií, který dává stavbě měřítko odpovídající obytnému domu. Každý prvek – ostění, rám i stínění – je navržen s důrazem na trvanlivost a přesnost detailu. Okna jsou dřevohliníková, dělená na dvě otevíravé části pro přirozené větrání; ostění je z hliníku. Výrazné, červené markýzy jsou pro nás důležitým akcentem, který dává domu jemnost. Nosnou vrstvu fasády tvoří CLT panely, zateplené a obložené mořeným smrkem, jehož přirozená patina postupně zjemní výraz domu. Parter je z pohledového betonu, který zajišťuje odolnost, snadnou údržbu a jasně vymezuje veřejnou funkci denního stacionáře.

Dům je navržen jako nízkoenergetická dřevostavba s důrazem na provozní úspornost a environmentální udržitelnost. Na střeše je umístěna fotovoltaická elektrárna o ploše 200 m2, která vyrobí předpokládaně 38–46 MWh/rok. Vyrobená elektřina bude pokrývat potřeby společných prostor a technologií domu. Primárním zdrojem tepla je tepelné čerpadlo země–voda se zemními vrty, které zajišťuje vytápění a přípravu teplé vody, s možností pasivního chlazení v letních měsících. Každý byt je vybaven decentrální rekuperační jednotkou zajišťující zpětné získávání tepla a čerstvý vzduch bez nutnosti mechanického chlazení. Koncepce domu vychází z pasivních principů – kompaktní objem, kvalitně izolovaná obálka a stínění snižují energetické ztráty i přehřívání. Centrální chodba je navržena jako aktivní prvek přirozeného větrání: v letních měsících umožňuje nasávání chladnějšího vzduchu ze severní strany a provětrávání celého objektu bez potřeby mechanického chlazení.

Návrh je založený na přísném modulárním systému. 10 x 5 modulů 3200 x 3200. Aby bylo možné maximálně zrychlit výstavbu a tím pádem také zlevnit pořizovací náklady je konstrukční systém navržen jako kombinace dřevěného skeletu a stěnového systému z CLT panelů. Využíváme osvědčenou metodu, která již byla vyzkoušena na dřevostavbách ve Švýcarsku. Malé rozpony umožňují využití tenších profilů, tím pádem dochází ke snížení konstrukční výšky a úspoře na materiálu. Světlé výšky jsou minimum umožněné v Pražských stavební předpisech, schodiště tak mohou být bez mezipodesty a celkově se zmenšuje vytápěný prostor. Stropy jsou také z panelových CLT dílců. Z důvodů požární ochrany a dalších úspor jsou podzemní podlaží a přízemí navrženy z železobetonu stejně jako hlavní vertikální komunikační jádro.
Dřevostavba v současné době nikdy neznamená nejlevnější variantu výstavby, ale možnosti její prefabrikace jsou velmi široké a pochopitelně má nesrovnatelně nižší uhlíkovou stopu. Vzhledem k tomu, že zadavatel bude budovu pravděpodobně vlastnit celý její životní cyklus je dobré se zamyslet, kde dává úspora prostředků největší smysl. Kompaktní dům s modulární dispozicí, modulárním konstrukčním systémem a modulární fasádou je navržen tak, aby bylo možné jej levně provozovat a jednoduše přestavět, přistavět, opravit, vyměnit poškozený díl a na konci jeho životního cyklu, prostě demontovat.